HISTORIE AUTOBUSOVÉHO PROVOZU NA NAŠEM ÚZEMÍ - NAŠI VÝROBCI, ZNAČKY A TYPY AUTOBUSŮ
Hledat

Menu

TOPlist
Reklama zdarma, zvýšení návštěvnosti
Reklama zdarma, zvýšení návštěvnosti
Reklama zdarma, zvýšení návštěvnosti
 
Navigace: MODELY HISTORICKÝCH AUTOBUSŮ 1:43 > JELCZ (POLSKO)

JELCZ (POLSKO)

JELCZ

Polská společnost JELCZ se sídlem v dolnoslezském městě Laskowice, známá také pod názvy JELCZAŇSKIE ZAKLADY SAMOCHODOWE nebo později ZAKLADY SAMOCHODOWE JELCZ S. A., dostala název podle stejnojmenné místní části, kde sídlila továrna na výrobu užitkových vozidel. Firma se od padesátých let až do roku 2008 zabývala výrobou užitkových vozidel a to jak autobusů, tak i nákladních vozidel s různými nástavbami.

Prvním typem autobusu který byl v jeczaňském závodě vyroben, se stal malý vůz nazývaný STONKA. Na podvozku nákladního automobilu STAR 20 byla v roce 1954 umístěna uzavřená karoserie pro 25 cestujících. Nešlo o žádný luxusní autobus, spíše o vylepšený nákladní automobil, ale bezpečný převoz lidí splňoval. V Polsku v poválečných letech obecně totiž panoval obrovský nedostatek vozidel veřejné dopravy.

O rok později vyrobili v továrně JELCZ první "opravdový" autobus, který opět vznikl v kooperaci s automobilkou STAR. V květnu 1955 byl veřejnosti představen prototyp linkového autobusu Star Jot 55, který se ale do sériové výroby nedostal. Naopak byl zadán vývoj nového autobusu s minimální obsaditelnosti 50 cestujících a o dva roky později vznikl prototyp s názvem Odra A-81, u kterého již bylo rozhodnuto o jeho sériové výrobě. Avšak obrovské problémy v továrně JELCZ nejen s vývojem, ale i samotnou přípravou výrobku přinesly rozhodnutí o ukončení plánované výroby. To vše nastartovalo mezinárodní jednání o licenční výrobě.

A tak 6.12.1958 byla ve Varšavě podepsána mezivládní dohoda mezi PLR a ČSSR, v níž se československá strana zavázala, že dodá Polsku během následujících pěti let 5000 automobilových podvozků ŠKODA 706 RTOch a současně pomůže při výstavbě nové karosárny v Jelczi.

První licenční autobusy s typovým označením JELCZ 043, známé v Československu jako ŠKODA 706 RTO, se začaly vyrábět na podzim roku 1959, jejich výroba pak pokračovala až do roku 1986!

Na československých podvozcích ŠKODA 706 RTOch, pocházejících ze závodu LIAZ Mnichovo Hradiště (výjimkou byl typ Jelcz 044 který měl podvozek vlastní polské výroby), byly v Polsku vyráběny vlastní karoserie, které byly až na několik málo prvků prakticky identické s českými předlohami ŠKODA 706 RTO. Jednalo se tedy o dvounápravové autobusy s trambusovou, polosamonosnou karoserií, umístěnou na nosném rámu. V pravé bočnici měly různý počet dveří, manuálně či pneumaticky ovládaných. Většina z vyrobených typů Jelcz 043, Jelcz 041, Jelcz 272 MEX, Jelcz 014/015 a kloubových autobusů Jelcz MPA AP-62, Jelcz AP-02 a Jelcz 021 měla motory Škoda 706 RT o výkonu 117,7 kW při 1900 otáčkách za minutu a objemu 11781 centimetrů kubických. Typ Jelcz 272 MEX používal v posledních letech své výroby také motor Škoda ML 630 o objemu 11946 centimetrů kubických a výkonu 154 kW při 2000 otáčkách za minutu. Jediným typem který nepoužíval motor Škoda byl Jelcz O44, který poháněl polský motor ZS-SW 680/55 o výkonu 147,1 kW při 2200 otáčkách za minutu a objemu 11100 centimetrů kubických.

Z autobusu 706 RTO bylo také vycházeno při stavbě autobusového vleku PO 1 a prototypu MAT Olawka.

 
Od roku 1959 do roku 1986 se na základě československých autobusů ŠKODA 706 RTO v Polsku vyrobili tyto typy autobusů :
 

JELCZ 043 (1959 - 1986)

Autobus JELCZ 043, v Polsku nazývaný "okurka" se v licenci vyráběl celých 27 let! Do výroby byl zařazen v roce 1959 a poslední kus sjel z výrobní linky v roce 1986. V Československu přitom byla výroba autobusu 706 RTO z kterého všechny autobusy Jelcz vycházely ukončena o čtrnáct let dříve, v roce 1972! 

Jelcz 043 měl v pravé bočnici umístěny dvoje manuálně ovládané dveře na kliku, tak zvané "bouchačky", karoserie byla na podvozku Škoda 706 RTOch s motorem Škoda 706 RT. Typ Jelcz 043 byl vyráběn pouze v meziměstské linkové verzi pro Polsko s tažným zařízením pro vleky Jelcz PO-1.
Další verzí řady 043 byl model 043E, který se vyráběl především pro export, hlavně do Německé demokratické republiky (NDR). V několika případech byl provozován i u našich podniků ČSAD a od typu 043 se lišil především pevnými okny bez větracích okének a dvěma pneumaticky ovládanými dveřmi.
Na základě typu 043 byl od roku 1967 vyráběn model Jelcz 038, který se lišil pouze vnitřním vybavením a byl exportován také do Československa. 
Na podvozcích 043 se také stavěly pohotovostní a odtahové autobusy, používané hlavně v podnicích PKS, obdoby našich ČSAD.
 
043 - 1.JPG
043 - 2.jpg
043 - 3.jpg
043 - 4.jpg

JELCZ 041 (1969 - 1975)

V roce 1969 na scénu nastoupil jednodveřový typ Jelcz 041, který byl určen pro československé podniky ČSAD. Téměř identický s modelem Jelcz 043, rozdíl byl v počtu dveří. Jecz 041 měl jedny dvoukřídlé pneumaticky ovládané dveře v přední části karoserie, opět na rámu Škoda 706 RTOch s motorem Škoda 706 RT.

041 - 1.jpg
041 - 2.jpg
041 - 3.jpg
041 - 4.jpg

JELCZ 044 (1974 - 1977)

V první polovině sedmdesátých let byl vyráběn autobus Jelcz 044, který se od typu 043 lišil jinou pohonnou jednotkou a také a také podvozkem vlastní polské výroby. Prototyp vozu 044, označovaný jako Jelcz II,  byl vyroben v roce 1971, devadesáti kusová série pak následovala v letech 1974 - 1975. Autobus poháněl polský motor ZS typu SW 680/55 který se vyráběl v továrně WSK Mielec v licenci anglické firmy Leyland. Byl to vznětový šestiválec o výkonu 147,1 kW při 2200 otáčkách za minutu a měl objem 11100 centimetrů kubických. Vozidlo o délce téměř jedenáct metrů bylo vybaveno šestistupňovou mechanickou převodovkou S6-90, vyráběnou v západoněmecké licenci firmy ZF.

Pro potřeby městské dopravy bylo v letech 1976 - 1977 vyrobeno také osm kusů dvoudveřových karoserií, které dostaly označení Jelcz 044 MEX a korespondovaly s druhou verzí typu Jecz 272 MEX pro Československo.

JELCZ 272 MEX (1963 - 1977)

Šlo o obdobu československé verze Škoda 706 RTO MEX s uspořádáním sedaček 2+1 a dvěma dvojdílnými pneumatickými dveřmi. Jelcz 272 MEX byly v provozu především ve všech větších polských městech, ve dvou verzích byly dodány také do Československa, kde byly k vidění s vleky Jelcz PO-1E. První dodávka z let 1973 - 1974 byla vybavena tradičními motory Škoda 706 RT, s klasickými volanty RTO v bílém provedení.

Druhé provedení v letech 1975 - 1976 bylo vybaveno stojatým šestiválcem Škoda ML 630, který se montoval například do autobusů Karosa řady Š 11. Tyto vozy se lišily vnějškově jiným designem montáže kol a také volanty, používanými u vozidel Karosa Š 11.
Boční stěny v interiéru byly obloženy umakartem, strop byl potažen plastickou koženkou. K dispozici bylo 28 sedaček a 83 míst k stání.
 
272 MEX - 1.jpg
272 MEX - 2.jpg
272 MEX - 3.JPG
272 MEX - 4.jpg

JELCZ 014 / 015 (1964 - 1966)

Továrna Jeczaňske zaklady samochodowe vyrobila v roce 1964 dva modely luxusního autobusu, Jelcz 014 LUX a jeho poněkud úspornější verzi označenou jako Jelcz 015 LUX. Oba vycházely z československého autobusu Škoda 706 RTO LUX. 

Lišily se od sebe pouze počtem sedaček - verze Jelcz O14 LUX nabízela 33 míst a verze Jelcz 015 LUX naopak 42 míst k sezení.
 
014 LUX - 1.jpg
014 LUX - 2.jpg
014 LUX - 3.jpg
014 LUX - 4.jpg

 

KLOUBOVÉ AUTOBUSY JELCZ

Kromě výroby legendárních vozů Škoda 706 RTO v sólo provedení plánoval n. p. Karosa rovněž výrobu článkového modelu (Škoda 706 RTO-K), a to v městské, linkové i meziměstské variantě. Nakonec však plány skončily u jediného prototypu linkové verze, jenž byl vyroben v roce 1960. Sešrotován byl tento vůz v roce 1969 a dnes je možné obdivovat alespoň repliku tohoto unikátního vozidla. 

Kloubové autobusy RTO ovšem přesto vznikly ve větších počtech. Sami si je zhotovili provozovatelé v Rumunsku a Polsku. V případě polských autobusů je přitom možné opakovaně nalézt v českém prostředí informace, že vozidla byla vyráběna na základě licence z Československa. To je ovšem značně nepřesné. Je pravda, že v Polsku byla v roce 1959 na základě dohody z předešlého roku mezi Československem a Polskou lidovou republikou zahájena výroba licenčních autobusů RTO v závodě Jelcz, dokumentace ovšem byla předána výhradně ke stavbě linkových vozů (navíc upravených podle polských požadavků), a teprve později také k přívěsům B50 (které u nás nebyly výrobně nikdy realizovány a v Polsku se pak vyráběly pod označením Jelcz PO-1E, budeme-li brát verzi pro ČSSR).
Jak se tedy kloubové autobusy RTO do Polska dostaly? Jejich výrobu si zajistil sám varšavský DP, přesněji podnik MPA (Miejskie Przedsiębiorstwo Autobusowe), který měl na starosti zajišťování provozu autobusové dopravy ve městě. Ten k tomuto účelu použil sólo autobusy Škoda 706 RTO, přičemž podle dostupných informací byly k přestavbám používány primárně autobusy po dopravních nehodách. S ohledem na to, že byla používána různá provedení vozů, nebyly mnohdy přední a zadní díl identické (což se projevovalo na první pohled například odlišnými větračkami oken).
První vlastní kloubový autobus Škoda 706 RTO si v Polsku postavili již v roce 1962, v té době ještě stále běžely zkoušky originálního kloubového vozu od Karosy (Škoda 706 RTO-K). Dopravce MPA značil nový typ jako AP-62. Číslovka označovala rok výroby, zkratka AP byla vytvořena z prvních písmen sousloví „autobus przegubowy“ (tj. kloubový autobus). Celkem bylo ve Varšavě postaveno 22 článkových vozů (o délce 17,8 m) za využití vozů Škoda 706 RTO. Následně došlo k předání výrobní dokumentace z MPA do Jelcze a k zahájení výroby typu Jelcz AP-02 (již jako nového autobusu), který byl později nahrazen o mnoho úspěšnějším typem Jelcz 021 (ten vznikl v počtu více než 3.000 vozů). Poslední Jelcz 021 byl vyroben až v roce 1979. Kromě Polska se dodávaly tyto autobusy prokazatelně také do východního Německa.
Kloubové autobusy AP-62 a následně vyráběný model Jelcz AP-02 tedy nevznikly v žádném případě na základě předání dokumentace na výrobu kloubových vozidel z Československa do Polska, ale původně z vlastní iniciativy dopravce ve Varšavě. Některé zdroje uvádějí, že dokumentace ke kloubovým vozům RTO z ČSSR se možná dostala do Polska až později a mohla ovlivnit konstrukci autobusů Jelcz 021 (ty byly oproti modelům AP-62 i Jelcz AP-02 kratší, když dosahovaly délky 15,88 m, což se přibližovalo československému prototypu RTO-K, který měl délku 16,12 m). Tak či tak však v té době měli v zemi našeho severního souseda s výrobou kloubových autobusů již vlastní bohaté zkušenosti.
 

KLOUBOVÝ AUTOBUS JELCZ MPA AP - 62 (1962 - 1964)

Začátkem  šedesátých let se varšavský dopravní podnik potýkal s velkým nedostatkem řidičů. Jedno z řešení tohoto problému bylo ve vlastních dílnách vyrábět kloubové autobusy, které by nejen pojaly větší počet cestujících, ale současně by pomohly při prodloužení jízdních intervalů vyřešit i problém s chybějícími řidiči.

Rozhodnutí o výrobě padlo v květnu 1962 a první prototyp postavený ze dvou nehodami poškozených standardních autobusů byl představen již v říjnu stejného roku. 
Vozidlo bylo spojeno pomocí kulového kloubu a jeho zadní náprava byla řiditelná. V letech 1962 - 1963 tak bylo ve varšavských garážích Redutowa vyrobeno svépomocí celkem 22 článkových autobusů na upravených českých podvozcích Škoda 706 RTOch, které nesly označení MPA AP-62.
Autobus se třemi dvoudílnými dveřmi měl obsaditelnost 142 míst, z toho 46 bylo určeno pro sedící. Vozidlo dosahovalo délky 17750 mm a bylo vybaveno motorem Škoda 706 RT.
 

KLOUBOVÝ AUTOBUS JELCZ AP - 02 (1964 - 1967)

V roce 1964 se výroby článkových autobusů ujala továrna Jelcz a vozidlo bylo označeno jako AP-02. Oproti varšavské prototypové sérii byla snížena pohotovostní hmotnost vozů na 12840 kg, ale celková hmotnost zůstala na 22990 kg díky vyšší celkové obsaditelnosti 154 cestujících, z čehož 48 míst bylo určeno pro sedící. Přední parabolická světla byla české výroby.

Upravené rámy, motory a počet dveří zůstaly stejné jako u typu MPA AP-62.

AP-02 1.jpg
AP-02 2.jpg
AP-02 3.jpg
AP-02 4.jpg

KLOUBOVÝ AUTOBUS JELCZ 021 (1967 - 1979)

Článkový autobus Jelcz 021 vycházel z dříve vyráběného typu Jelcz AP-02, od kterého se lišil především zkráceným zadním článkem. Vyráběl se pouze v městské verzi a byl určen převážně pro polská města. Autobus o celkové délce 15880 mm byl určen pro 37 sedících a 99 stojících cestujících. 

Upravené rámy, motor a přední paraboly, vše české výroby byly stejné jako u předešlého typu. Autobus měl v pravé bočnici troje pneumatické dveře, z toho dvoje dvoukřídlé a jedny (prostřední za kloubem) dveře čtyřkřídlé. 
V roce 1969 byla na trh uvedena modifikace označená jako Jelcz 021E, která byla určena pro export do Německé demokratické republiky.
 
021 - 1.jpg
021 - 2.JPG
021 - 3.jpg
021 - 4.jpg

VLEČNÝ VŮZ JELCZ PO-1 (1964 - 1975)

Vlečný vůz PO 1 (PO byla zkratka pro polský název "przycepa osobowa") byl odvozen z meziměstského autobusu Jelcz 043, přičemž přední a zadní čelo vleku bylo shodné s autobusy. Na pravé straně vleku se nacházely jedny mechanické "bouchací" dveře. Sedačky v interiéru vozu byly v uspořádání 2+2 a nabízely celkem 31 míst, do vozu se ještě vešlo 12 cestujících k stání. Délka vleku (skříně) byla 6970 mm, s ojí pak 8570 mm. Pro export do Československa byl vlek označen jako PO 1E (E - jako exportní). 

V roce 1967 bylo pro potřeby Německé demokratické republiky započato s výrobou typu 046, který měl pneumaticky ovládané dvoukřídlé dveře. 
 
PO - 1E 1.jpg
PO - 1E 2.JPG
PO - 1E 3.JPG
PO - 1E 4.jpg

PŘESTAVBY TYPU JELCZ 043 NA CABRIOLETY A TECHNICKÉ VOZY

Cabriolet 1.jpg
Cabriolet 2.jpg
Cabriolet 3.jpg
Cabriolet 4.jpg
RTO - 1.jpg
RTO - 2.jpg
RTO - 3.jpg
RTO - 4.jpg

PROTOTYP AUTOBUSU MAT OLAWKA (1967)

Prototyp malého autobusu který přímo navazoval na přívěs typu PO 1 měl délku pouhých 7100 mm.

Vznikl na podvozku polského nákladního automobilu STAR 25 a z dílů luxusního autobusu Jelcz 014 LUX.
Autobus nesl označení MAT Olawka, přičemž první tři písmena znamenala "maly autobus turystyczny".
Midibus nabízel 24 míst k sezení a mohl dosáhnout maximální rychlosti 105 km/hod.
17b12c19b7af9a42e2aca5f44b227b62.640x360.jpg
images (1).jpg
images (2).jpg
images (3).jpg
 
© iva-rajm.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky