Model : LIAZ-677 1968 (SSSR)
Měřítko : 1:43
Materiál : Kov/Plast
Výrobce : MODIMIO
LIAZ-677 je sovětský a ruský městský vysokopodlažní autobus vyráběný společností Likino Autobusový Závod.
První prototyp autobusu byl vydán v roce 1963. Sériově vyráběný od roku 1968 do roku 1994; kusová montáž v závodech na montáž automobilů třetích stran z automobilových sad pokračovala až do roku 2002. Od počátku roku 2000 byl postupně vyřazován z provozu. Celkem bylo vyrobeno asi 200 000 autobusů všech modifikací.
LIAZ-677 je první sovětský autobus s hydromechanickou (automatickou) převodovkou. Autobusy tohoto modelu byly používány téměř ve všech městech Sovětského svazu , která mají městskou nebo příměstskou autobusovou dopravu.
LIAZ-677 se začal navrhovat v roce 1960. Tento model měl nahradit autobusy ZIL-158V , které dříve vyráběl Likinsky Autobusový Závod. První prototyp nového autobusu byl dokončen 6. listopadu 1962.
V roce 1963 byl prototyp předveden Státní komisi pro automatizaci a mechanizaci pod Radou ministrů SSSR. Komise autobus posoudila kladně. Byl vydán další prototyp a příští rok byly testovány nové autobusy v oblasti Soči a v roce 1965 se autobusy vydaly na zkušební jízdu na trase Moskva - Charkov - Novorossijsk - Soči - Tbilisi - Jerevan - Ordzhonikidze - Moskva. V laboratoři byly testovány i autobusy.
V roce 1967 byla zahájena výroba pilotních šarží nového autobusu a jejich sériová výroba začala na jaře příštího roku. I zde však byly autobusy nového modelu sestaveny pomocí obtokových technologií. Teprve od června 1970 byla montáž autobusů převedena na hlavní dopravník závodu. Za zmínku také stojí, že autobusy vyrobené na konci 60. let se nějakým způsobem lišily od těch následujících. Zejména výklopné průduchy v bočních oknech, zadní poziční světla na sklonech střechy, nikoliv pod nimi, bylo provedeno vnitřní osvětlení v podobě dvou krabicovitých stínidel z matného plexiskla po celé délce kabiny. V roce 1972 začal být autobus vybaven vzduchovým odpružením namísto pneumatického. V polovině 70. let došlo ke změně znaku, do té doby byl na autobusech umístěn starý znak jako na autobusech ZIL-158V. V roce 1978 se na autobusech objevily nouzové východy, čtvercové přední směrovky, střecha se třemi ventilačními poklopy a posuvné okno v pravém okně kabiny řidiče. Od druhé poloviny roku 1979 se autobusy začaly lakovat jednookrovou barvou. Současně začal vývoj další hluboké modernizace autobusu, jejímž výsledkem je budoucí LIAZ-677M.