Model : ŠKODA 706 RTO LUX (PROTOTYP EXPO BRUSEL) 1958
Měřítko : 1:43
Materiál : Resin
Výrobce : Jiří Plodík
Pokud chci něco napsat o tomto nádherném autobusu, musím nejprve zmínit jméno a činy toho, kdo za touto krásou stál.
Byl to průmyslový designér, OTAKAR DIBLÍK narozený 19. srpna 1929 V Brně.
V podstatě ho rodinná tradice předurčila ke studiu architektury a pozemního stavitelství na Vysoké škole technické Dr. E. Beneše, nyní Vysokém učení technickém v Brně, kam nastoupil ke studiu v roce 1948 k profesorům Fuchsovi, Kurialovi a Rozehnalovi. Po ukončení studia a absolvování vojenské služby mu tehdejší ministr automobilového průmyslu Zatloukal, se kterým se před tím Diblík osobně téměř neuvěřitelnou náhodou ještě na vojně setkal a ministra Zatloukala velice zaujal svým přístupem a názory na design aut, dal čtyři doporučení - pro podniky Karosa, Tatra, Škoda a Liaz. Tedy téměř začátek snů pro mladého, začínajícího průmyslového designéra. Psal se rok 1956.
OTAKAR DIBLÍK :
Nejdříve jsem to zkusil ve vysokomýtské Karose. Tam byli samí staří sodomkovci a říkali: „My žádného výtvarníka nepotřebujeme, my si to děláme sami.“ Tak já jim povídám: „No tak dobře, já mám dopis i pro Liaz.“ A oni hned na to: „Ne, ne, ne, člověče, to tu zůstaňte.“ Pro Karosu byl tehdy Liaz velká konkurence. A tak jsem tam zůstal a měl jsem možnost pracovat se starými machry na tvarech karosérií nových autobusů řady RTO i na horském autobusu KAROSA T500HB. Před Světovou výstavou EXPO 58 v Bruselu jsem dostal za úkol vytvořit naprosto luxusní verzi autobusu. Na tom jsem se skutečně vyřádil. Stálo to všechno tehdy strašlivé peníze, ale úspěch to mělo.
Tady musím napsat jedno zcela zásadní sdělení.
Velmi často se totiž uvádí, že design karosérie ŠKODA 706 RTO je dílem právě ing. Otakara Diblíka. Není to však pravda. Diblík totiž přišel do Karosy až v době, kdy byl autobus v podstatě dokončený a stavěl se jeho první prototyp, který však vytvořili úplně jiní pánové z Vysokého Mýta. Podílel se tedy spíše na jeho detailech, než na kompletním výtvarném řešení. Je také vysoce nepravděpodobné, že by zaběhlí návrháři z dob Sodomky ponechali vytvoření karosérie na čerstvém absolventu vysoké školy. Výše uvedené tvrzení spíše vychází z toho, že Diblík vytvořil interiér speciální luxusní verze autobusu ŠKODA 706 RTO LUX pro výstavu Expo 58 v Bruselu. Pravděpodobně se později Diblíkovo jméno nepřesně vztáhlo na celou řadu RTO.
Co tedy konkrétně designér Otakar Diblík na autobusu 706 RTO EXPO 1958 Brusel vytvořil ? Nejprve tu musím uvést dvě věci, které jsou často uváděny a nejsou pravda.
Prosklení střechy nad řidičem - není výtvor Diblíka, toto prosklení měly prototypy 706 RTO LUX už od prvního v roce 1956 a takto zasklených prototypů bylo více. Do sériové výroby se toto prosklení nedostalo.
Druhá nepravda je o údajném záchodu v zadní části vozu vpravo. Vedle kuchyňky v zadní části vozu oddělené od salonu bočními přepážkami, byla vpravo za závěsem umístěna malá šatna na převlékání pasažérů, nikoli toaleta. Už jste někdy viděli v dálkovém autobusu toaletu oddělenou od ostatních pasažérů pouze závěsem ? Tak po pravdě takovým autobusem bych vzhledem k fyzikálním zákonům o rozpínavosti plynů v prostoru cestovat nechtěla.
Oproti jiným prototypům a i vozům 706 RTO LUX již sériově vyráběným do karosérie vozu z vnějšku zasáhl Diblík pouze ve dvou případech. Byly to jednak zcela jiné přední blinkry a také jiná zadní světla. Zato vnitřek vozu, to už bylo výhradně celé jeho dílo. Zcela jiná, speciálně vyrobená pouze pro tento autobus, byla na rozdíl od jiných vozů RTO LUX sedadla, jak pro 24. cestujících tak i sedadlo řidiče a jedno sedadlo vpravo vedle motoru v předu. Sedadla byla silně polstrována a na svém povrchu potažená speciální látkou vyrobenou na zakázku pouze pro ně. Každé opěradlo v dvojité sedačce šlo polohovat směrem dozadu zvlášť, v opěrce hlavy byl v každém opěradle zabudován zezadu reproduktor. Téměř nevídanou věcí v té době, byla zezadu v dolní části každého sedadla výškově nastavitelná opěrka nohou. Před předním sedadlem vpravo vedle motoru, byl zvukový pult s mikrofonem a tlačítkovým ovládáním reproduktorů každého sedadla zvlášť, pod tímto pultem byl nainstalován kotoučový magnetofon. Za předním pravým sedadlem byl na stojanu zabudován rádiový přístroj, jehož zvuk se přenášel do reproduktorů uprostřed stropu autobusu mezi zářivkami na osvětlení salonu. Nad krytem motoru pod stropem vozu, byl ve zvláštním rámu nainstalován televizní přijímač, jehož polohovatelná anténa se nacházela na střeše autobusu v přední části .V zadní části interiéru autobusu, jak jsem již psala byla malá kuchyňka s linkou, vybavená zabudovanou malou ledničkou a úložnými skříňkami na nádobí a pod. V horní desce kuchyňské linky se pak nalézal malý plynový vařič, dále vodovodní baterie na hraně malého nerezového dřezu opatřeným také nerezovým krytem a konečně zásobník šálků na nápoje. Jak již bylo také zmíněno, vedle kuchyňky vpravo byla za závěsem malá šatna na převléknutí pasažérů. Výška dvojsedadel se odzadu do předu salonem vozu snižovala, to pro dobrý výhled z každého sedadla na televizní obrazovku vpředu pod stropem. Za zmínku snad ještě stojí, že všechna střešní půlkulatá okna, která měl pouze typ 706 RTO LUX byla opatřena zevnitř nastavitelnými žaluziemi. Tak to by byl v kostce popsaný v té době zcela nadstandardně a nadčasově vybavený nteriér vozu ŠKODA 706 RTO LUX EXPO Brusel. Přímo na výstavě v Bruselu byl pak tento autobus obdivován širokou veřejností a odborníky v oboru vysoce kladně hodnocen. Pro začínajícího, mladého designéra to byl vstup do kariéry v oboru přímo raketový a odstartoval tak jeho další, velice úspěšnou kariéru jak u nás doma, tak po jeho emigraci v roce 1968 i v zahraničí.
Mezi jeho špičkové designerské výtvory patří mimo jiné :
design interiéru autobusu Škoda 706 RTO LUX Brusel
design interiéru letadla Let L-200 Morava
design karoserie Škoda 440 Karosa
design karavanu Dingo
design interiéru letadla Let L-200 Morava
design traktorů ZetorCrystal 12045
design elektrické lokomotivy 230 ("laminátka")
ofsetový tiskařský stroj Romayor
a další
Průmyslový architekt, designér, profesor ing. Otakar Diblík zemřel na náhlé selhání srdce v ateliéru Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze dne 12. února 1999.
ČEST JEHO PAMÁTCE
PODROBNÝ POPIS AUTOBUSU ŠKODA 706 RTO NAJDETE V TÉTO RUBRICE :